Radnice

Na Benešově náměstí stála od roku 1603 radnice. Ta byla nahrazena budovou novou, symbolizující význam města v rámci českých zemí i monarchie. Vznikla mezi lety 1888 - 1893 na parcelách dvou jiných domů. Byla na žádost postavena oproti novogotické vídeňské v novorenesančním stylu. Na interiéru si dali obzvláště záležet a pro tak honosnou budovu s ještě honosnějším posláním nechali od svých krajanů do sálu městského zastupitelstva pořídit pompézní lustr z Berlína, dřevěné sochy představující alegorii řemesel z Tyrolska, neorenesanční obklady stěn z Vídně a figurální vitráže z Mnichova. Stará radnice byla zbourána a její věž byla přesunuta. Dnes je součástí Severočeského muzea.

zpět

Divadlo F. X. Šaldy

Divadlo F. X. Šaldy vzniklo následkem požáru Soukenického divadla v roce 1897 a bylo společenskou nutností vystavět nové. Byla zadána architektonická soutěž o návrhy budoucího divadla. Po finančních nárocích realizace architektonických záměrů byl přijat návrh architektů Ferdinanda Kellnera a Hermanna Helmera z Vídně, kteří stavěli divadla po celé Evropě. Se stavbou se započalo v 15.9.1881 a poslední kámen byl položen 29.8.1883. Ve stejných rekordních letopočtech bylo dokončeno i Národní Divadlo v Praze.

zpět

Kavárna Pošta

V roce 1892 došlo k přemístění poštovního úřadu za budovu radnice. Theodor Cloin, který již za provozu starého poštovního úřadu v Zámecké ulici, zřídil kavárnu, kde mohli obchodníci, podnikatelé a další čekatelé na poštovní dostavník si zpříjemnit dlouhou chvíli nad vonnou kávou či četbou časopisu. Tehdejší kavárna se jmenovala U pošty a stejně tak nová kavárna nesla název Pošta. Interiér kavárny nechal majitel Theodor Cloin zřídit v novorokokovém stylu. Měla teplovzdušné vytápění a odvětrávání. Ve večerních hodinách sloužila k oživení náměstí a svými službami (poslechem hudby) jako doplněk hotelu Central.

zpět

Krajská vědecká knihovna

Stavba smíření: Má symbolizovat dobré vztahy mezi Němci, Čechy a Židy - stojí na pozemku bývalé liberecké synagogy, jež byla fašisty vypálena v roce 1938. Finančně se na stavbě podílel Český stát, Evropská unie (program Phare), německá vláda, Česko-německý fond budoucnosti a další nadace i soukromé osoby. Půdorys původní synagogy se překrývá s dnešním půdorysem knihovny. Liberec nemá synagogu pouze modlitebnu, neboť ve zdejší židovské obci nepůsobí rabín, ale vrchní kantor.

zpět

Městské lázně

V roce 1902 byly uvedeny do provozu jedny z nejmodernějších lázní, které přesahovaly hranice Rakouska-Uherska. Jedná se o budovu naproti Severočeskému muzeu, postavenou v neorenesančním duchu. Svého času s krytým bazénem o rozměrech 20 x 10 m, parními lázněmi, dvěma typy sálů: cvičebním a masážním, provozovala se zde i rehabilitace. Po vystavění nového většího bazénu na Tržním náměstí význam upadal. Následně byla v místní nemocnici zřízena rehabilitace, což ubralo lázním klientelu a definitivní pro ně byla privatizace. Přes několik vlastníků se lázně dostaly do konkurzní podstaty, z které je vykoupilo letos v květnu město Liberec za 9 mil. Kč. Uvažuje se požádání příspěvku z fondu Evropské unie.

zpět

Severočeské muzeum

Severočeské muzeum v Liberci bylo založeno roku 1873 a původně mělo výlučně uměleckoprůmyslový charakter. Již za prvních 25 let existence se podařilo nashromáždit natolik rozsáhlé sbírky z oblasti evropského a orientálního užitého umění, že si vyžádaly vlastní budovu. Ta byla postavena v letech 1897-98 podle návrhu prof. FR. Ohmanna. Po druhé světové válce se původní program muzea rozšířil rovněž o vlastivědné obory regionální přírodovědy, archeologie a historie.

zpět

Vilová čtvrť nad Harcovskou přehradou

Mnohé z těchto vil byly vystaveny na počátku minulého století v secesním stylu ku příležitosti výstavy českých Němců v roce 1906. Samotné projekty pocházejí z dílny Ernsta Schäfera a dalším významným architektem, který zde působil byl Max Kühn. Momentálně se nacházíte u Herzigovy vily, která byla vystavena mezi prvními. Brzy po skončení velkolepé výstavy v roce 1906 se stala její plocha místem, kam město směřovalo bytovou výstavbu. Osluněné svahy nad přehradou poskytovaly ideální podmínky pro umístění rodinných vil se zahradami. Plánovitě se navazovalo na již stojící objekty z 19. století. Prvními secesními stavbami v prostoru mezi přehradou a Husovou třídou byly vily sloužící současně jako exponáty výstavy, které měly dokumentovat vyspělost bytové kultury v tehdejším Liberci. Patří mezi ně zejména vily v Klostermannově, Klášterní a Vítězné ulici.

zpět

Strossova vila

Na konci vrstevnice Husovy ulice je sídlo Krajské hygienické stanice v nedávno opravené Strossově vile. Byla postavena v roce 1927 ve funkcionalistickém stylu a řadila se mezi architektonicky významné meziválečné vily. Svým vzhledem a aerodynamickými tvary připomíná tvar letadla či zaoceánských lodí. V roce 1938 byl její majitel Franz Stross donucen k odchodu do Argentiny, kde si nechal vystavit naprosto identickou obdobu své vily z Liberce a dokonce i loď se stejnou dispozicí. Tedy alespoň náhradu svého domova si usnadnil v tomto nápadu a alespoň z části si i v neznámých končinách připadal jako doma.

zpět

Liebiegův zámeček

Stavbu rodinného sídla zahájil na místě dvou starších domů baron Theodor Liebieg v roce 1897. Na jeho přání zde Adolf Berger postavil romanticky pojatou jednopatrovou budovu s polygonálním nárožním arkýřem a napodobeninou hrázděného zdiva v patře. V roce 1900 následovala přístavba další, projektovaná W.Moldheimem. Má podobu zámku s dominantou věže dlátovitého tvaru, pojatého v romantickém stylu 19. století. Zámeček byl dokončen o 4 roky později přístavbou třípatrového štítu (Karpaš, 2004).

zpět

Liberecký zámek

Bratři Kryštof a Melichar z Redernů v letech 1582 - 1587 nechali postavit jeden z prvních kamenných domů v Liberci. Základy dnešní podoby získal zámek díky úpravám, které započaly po požáru v roce 1615, kdy vdova po Melicharovi, Kateřina z Redernů, dala vybudovat zámeckou kapli a rozšířit zámecký komplex o Nosticovské křídlo. Rekonstrukce zámku do dnešní podoby začala v roce 1986 vlastníkem firmy Skloexport, který zde umístil rozsáhlou expozici umění našich sklářů. Obnova zámku probíhala pod záštitou pracovníků polského podniku Budimex z Wroclawi, odkud pocházeli i Redernové, zakladatelé zámku. Dnešní podoba zámku se datuje do 18. století, tedy je postaven v klasicistním stylu.

zpět

Budova České spořitelny

Prostoru Zámeckého náměstí dominuje novorenesanční spořitelna, postavená v letech 1888-1891 podle návrhu vídeňských architektů Hanse Miksche a Antona Niedzielského . Bohatá sochařská výzdoba je dílem vídeňského dvorního sochaře Rudolfa Setra, ozdobné mříže zhotovil další vídeňský umělec Adolf Milde. Na atice nad římsou nalezly uplatnění obelisky sejmuté za zbourané staré radnice. Neméně zajímavý je bohatě zdobený interiér, v němž se uplatňují sloupy z hlazené mauthausenské žuly s hlavicemi z kararského mramoru, štukatury stropů a další dokonale provedené uměleckořemeslní práce. Na stěnách a stropech najdeme medailony osob, jež se zasloužily o postavení budovy, která je skutečnou ozdobou města a slouží stále původnímu účelu (Karpaš, 2004).

zpět